Marně

18. listopadu 2018 v 21:17 | Marie Bernadeta |  Období dešťů


Marně


Tak skrze slzy
hledím k nebi s prosbou tichou,
kéž sejdeme se brzy
jako sudá s lichou
a popořadě budem počítat,
svá slova máš mne, mám tě rád.

Smutek se zmocnil krajin mých
a vítr vlaje ve větvích,
zahořel plamen nezkrotný
a nechal pocit nehmotný.

Chybí mi všechno skutečné,
nikde se nenajdeme
na straně slunečné,
až odejdeme na věčně.

Chybíš mi v každé vteřině,
říkám to v slzách večer peřině,
tak nepřestaň mne hladit tajně,
já k tobě volám neslyšena, marně.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama