Proti peklu ve světě

9. října 2018 v 23:20 | Marie Bernadeta |  Moje filozofie



Proti peklu ve světě


Jak změnit svět jen můžem? To těžko říci v této době, navzdory systému, do něhož jsme položeni. Je třeba dáti císaři, co císařovo jest a duši k Bohu obrátit a jemu dáti celé nitro své, jež proměniti může pouze on, strůjce života, nad nímž bdí v nebi naši andělé, čtou v knihách našich životů a vedou nás po cestách klikatých. Vždyť znám je všechny, těch dvanáct milých stařečků, co ruce hřejí u ohně a nebo sedí za stolem kolem středobodu vlastních duší, kterou je láska v našich srdcích toužících.
Láska, co byla probodena na kříži, láska, co celá se nám dala, ale hřích jí ublížil! Láska, co přišla prostě v těle člověka
a celičká se třásla, však přijala, co připravili lidské ruce, jako osud svůj. Tak jest, tak zachází se s láskou v tomto světě, buď mrtva, ty vodo ohnivá, co probouzíš spící duše do věčného života, tak v srdci rozjímají ti, co vzdálili se ze světla. A zatím naše těla utkaná jsou ze světla! To my jsme byli povoláni k životu a naše duše tělo paprsky jen oživuje a umožňuje každý pohyb skrz myšlenku, co z duše tryská do těla, jež oživeno duší se projevuje navenek a tak se uskuteční vše, co myšlenkou je uvnitř na počátku a skutkem v tomto světě navenek.

Jediný, kdo může změnit tento svět, je každý člověk sám ve svém nitru, jen já mohu svou myšlenkou a chtěním učinit, co chci a tvořit všechno kolem sebe skrze vlastní duši, co v dlani Boží spočívá. Můj úmysl a způsob mého chtění dají směr a smysl všemu, co v dlani svojí mám a tak jsem strůjcem všeho v sobě uvnitř i navenek a mohu vše, čemu moje víra život dá.

Je marné očekávat něco od druhých, jen sami po sobě všechno můžem chtít a dá-li Bůh, svou mysl nasměrovat vzhůru k Nebi a k Nebi pouze jít. Již nechci naslouchati zlu, kolem jen samé špatné zvěsti a jako bychom byli stále na trhu. Copak se stalo s tímto divným světem, v němž se nacházím? Jakoby peklo z chřtánu vychrlilo síru a zamořilo každý kout. Musím jít proti proudu ohně s vodou v dlaních a oheň, sžírající všechno živé, začít hasit svou troškou z vlastních sil.... Takový úkol má každičká duše, která z nebe přišla na svět a pravdu tuto přijímá. tak pohlédněme Sani so očí, jak s životy chce naložit!

Svět se stal pouze velkým tržištěm a za hodnotu vydává prostředky na potřeby lidí. Člověk se musí namáhat, aby si obstaral tyto prostředky a uskutečnil svoje potřeby , vydává svoji energii, čas a všechny síly, dostane prostředky... nají se, vyspí, trošku odpočine a zase nemá nic...
Tak vprostřed prolhaného světa musí všichni býti chudí a ti, co myslí že jsou bohatí, hromadí a zadržujíí pouze množství prostředků, za které si druzí nemohou uskutečnit svoje potřeby, takto nás drží ďábel zcela v šachu a obírá nás o poslední zbytky svodbody, aby z nás živých bytostí učinil pouze věci a prostředky ke svým plánům, jež rovnají se smrti v podsvětí, kde není kousek světla, ani láskyplné objetí, jen strach a hněv, co v srdcích lidí tímto strašným systémem, co nastolil a svými prolhanostmi všechno udržuje k zmaru chystanému od chvíle, kdy odvrátil se od světla, jež udržovat měl, on světlo v oheň věčný proměnil.
Jsme bytosti utvořené ze světla, ne Andělé, ale člověk je určen k životu na této zemi a nám je dána moc, která má přijít lidem na pomoc, to my jsme tvůrci nebe v tomto světě, dokud tu žijem, my můžeme přinést kousek sebe a zde ho také ponechat, každičká myšlenka a každý skutek vykonaný z lásky a pro dobro naší duše i pro dobro druhých duší způsobem nebeským pomáhá udržovat nebeský dar života zde na zemi, vždyť denodenně proudí zástupy duší těch, co zemřeli a kam se asi ubírají, kdo to ví? Zatímco nás tu ještě ponechali do chvíle, kdy v naší knize máme odchody své zapsané.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama