Za sluncem...

24. srpna 2018 v 0:47 | Marie Bernadeta |  Sny o Nebi



Za sluncem


Za sluncem jít
a nepřestávat toužit
po domově tom,
kde šťastni budem v prostém životě,
čas zastaví se na okamžik ten,
co věčnost je a sen
je naplněn.

Jsi závrať má i touha,
jsi poklad můj, však ouha,
ještě ho nesmím otevřít,
jenom pár drobných
smím si k tobě uložit.

Co uvnitř nás se zračí,
to studánka je čistá
a pak nám jistě stačí
naleznout v srdci místa
plná něhy a čistá prostěradla
vlají na šňůrách, kde budu tobě
matkou, kamarádkou
a milenkou i snad.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Camila Camila | Web | 24. srpna 2018 v 1:19 | Reagovat

Obdivuju lidí co se nebojí psát básně, já to nikdy neuměla...

2 Marie Bernadeta Marie Bernadeta | 24. srpna 2018 v 19:28 | Reagovat

Tvořit lze všemi způsoby, každý si volí ten, co jeho nitru přirozený, někdo píše, jiný zpívá, hraje nebo tančí, maluje,či jenom peče nebovaří... :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama