Červenec 2018

Na dlani

7. července 2018 v 20:45 | Marie Bernadeta |  Nálady
Na dlani


V dlaních mám život svůj
nesu jej vděčně a vnímám ,
co je pomíjivé a co ne.
co asi otiskne se do mne
navždycky a zůstane-li něco?

Co chtěla jsem, to Bůh mi dal,
když k dobru mojí duše bylo to,
co nechtěla jsem, to si vzal
a učil mne vše o životě,
kterého strůjci jsme
spolu s Všemohoucím Stvořitelem,
k jehož jsme učiněni obrazu.

Pro moudrost spěchám
k dlani Boží
a trpělivost svírám
v srdci, které hoří.


Dnešní zamyšlení

7. července 2018 v 20:14 | Marie Bernadeta |  Moje filozofie



Dnešní zamyšlení

Nemám ráda systém tohoto světa a už vůbec nefandím tržnímu hospodářství, ve skutečnosti jsou hodnoty úplně jinde, než nám ukazuje tento svět. Práce by měla přinášet člověku radost a veškerá činnost, kterou člověk činí by měl dělat s láskou a s díky Bohu, taková práce má hodnotu a smysl pro člověka a činí nás šťastnými, tak budeme žíti v Nebi, teprve tam se uskuteční naše sny.
Všemu se vrátí skutečný smysl a život bude cenný sám v sobě a budeme se radovat z každé přítomné chvíle. Tyto prosté věci zažívají v tomto světě snad už jen děti.... a k tomu se toužím v Nebi vrátit, chtěla jsem aspoň na chvíli zase být šťastná a bezstarostná jako v dětsví a proto jsem se rozhodla, že chci vytvořit něco hezkého, co potěší mne i druhé a začala jsem malovat obrazy.


Já v nebe věřím a svůj život k němu směruji, vnímám způsoby lidí, které potkávám a rozeznávám duše zralé pro Nebe a duše nezralé, ach jak mnoho starých lidí není připraveno a jsou zlí.... někdy jim ani nerozumím, vyžadují, aby je druzí uctívali a je zdravili, jak by květina či zvířátko v prřírodě na něčem takovém trvali, když je míjím v přírodě a nebo v zahradě. Vždyť úcta patří pouze Bohu a kdo touží ode mne po pozdravu, proč ke mně nepřijde a nepozdraví první, když po setkání se mnou touží?
Ani Bůh se nikomu nevnucuje a zůstává opodál, když po něm netoužíme, pozvedáme-li k němu hlas, uslyší nás.




Orli na skalním útesu

7. července 2018 v 6:09 | Marie Bernadeta |  Obrazy





Orli na skalním útesu


Zuj boty a kráčej bosky krajinou
a kolem břehu Lásky mé jdi dál ,
když v řece milosti se topíš,
uchop dlaň a věř mi dál!

Já jsem ti blízko, Lásko má
a se mnou zůstaň již
po všechen čas, co máš,
až uslyšíš těch polnic hlas
a na mne zavoláš,
já budu u tebe hned stát
a tebe šťastně objímat!

Mne dotýkat se smíš
a tak mne hlaď
a hlas můj uslyšíš,
jenž skryt je v nás
a ty ho slýchat smíš.

Vzlétni a pones vzkaz
do skalní průrvy s ozvěnou,
až zmizí čas za smrti za stěnou,
poplujem v plachetnici spolu
a vrátíme se domů...




Na dosah

7. července 2018 v 6:07 | Marie Bernadeta |  Moje filozofie


Na dosah


Najednou vím, že všechno je na dosah, všechno je v rukou Ducha, s nímž sjednoceni můžeme cokoli, co budeme chtít učinit.
Cokoli smíme v Bohu a ruce vztáhneme-li, On vše učiní, jen důvěru míti a vzývat Jeho jméno, jenž je nade vším.
A tak všechny dary jsou nám v jedné chvíli požehnáním , když v Bohu všechno činíme a zároveň i zmarem nás samých, které ponecháme zde...neboť pokora před Tváří Boží, k jejímuž obrazu jsme stvořeni nás sráží na kolena a činí nás tvárnými jak hlína pod rukou hrnčíře se svíjí a vzniká potřebná nádoba k úkonům, jež jsou třeba k zachování života...
Tak všichni jdeme k vytčenému cíli a zoufáme-li, jen na okamžik, nemůžeme jíti správným směrem, vždyť ruka Páně vede Ducha, jenž nás naplňuje po okraj a my pak učiníme, co je třeba po čas určený nám na pobyt na zemi, kdy smíme viditelně zasahovat z Boží vůle do dějin lidstva, jež zatraceno mělo být, však milosrdný Bůh se smiloval a Syna svého dal, aby nás znovu vykoupil a do Nebe zpátky pozvedl.

Má lásko,...

4. července 2018 v 4:17 | Marie Bernadeta |  Moje filozofie


Má lásko,
když nemohu spát, mluvím v duchu na tebe a říkám ti o všem, co jsem poznala a snažím se v mysli uchopit pravdu ve svém nitru. Poznávám, že tento svět má základ v Nebi, všechno živé a Bohem stvořené k životu pochází shůry i prach této země z Nebe vyšel... My jsme z Nebe přišli a do Nebe se toužíme zas vrátit.
Tento život však není marnost, ale příprava na život věčný, každý snad vnímá jasně a bere na vědomí svůj příchod na Zem, jenž se počal narozením a má před sebou svůj odchod, jenž je smrtí.
Smrt je krutá a jak jsem četla, nic důstojného v zmaru není, však v Nebi, kde jsme byli učiněni, dostaneme život nový, neboť motor, který drží tělo při životě, je totiž živá duše a obal, forma, která došla konce v tomto pomíjivém světě, musí býti obnovena skrze víru v Krista, jenž je živým zdrojem Ducha, jenž nás oživuje.
Kdo z nás však není na vahách, když mluví o tom, co vidět není, ale čím jsme všichni, kdo jsme z pravdy puzeni a ponoukáni uvěřit a za tím také jít a celý život, každou jeho chvíli v čase, který mine, vztahujeme svoje ruce k tomu, co si přejem, vždyť umírání v tomto světě je každodenní realitou a tak denodenně mnoho duší odchází a přichází z tohoto světa do onoho a naopak.

"Životní cíl"

Cílem každého člověka a jeho touhou je ve skutečnosti zcela splynout s jsoucnem a být ponořeni v Lásce, která pohlcuje a naplňuje zcela naši duši k službě a vnáší do člověka nádherný pocit, že jsme našli svoje místo, jež máme připravené od Věků. Neboť v Nebi není nečinnost a lenošivé bloumání, ale každý činí, co je třeba pro dobro své i druhých a to zcela.
Poznání o životě mne vede denně k velké úctě ke všemu živému a k moudrosti, která život učinila. Všechno, co živé jest, má prazáklad v Nebi, nebe je vesmír, jenž je nám neznámý, dokud jsme na této zemi při životě, prach jsi a v prach se obrátíš... ale duše je jiskra z nebe, která se v nebe navrací.
Ve skutečnosti je každý den a každá vteřina našeho života zapsána v naší knize, která se píše po čas, co žijeme zde na světě a od toho se všechno odvíjí, náš Anděl Strážce v knize čte a stará se o nás, abychom prošli vším, co je třeba a byli pro Nebe zralí a připravení na život opravdový, věčný a skutečný. Některé duše budou jakoby pokračovat v načatém životě, jiné dostanou úplně nový a budou ještě muset dospět, ale každý bude činit, co je třeba a to zcela od své přirozenosti. Mým životním Cílem je Nebe a život v něm, jenž je prostý a plný přírody a přirozených věcí, tak, jak je Bůh od počátku učinil a jak je stvořil. Mým cílem je splynout s všeobjímající Láskou a dojít k jejímu naplnění.