Snad jednou

27. prosince 2017 v 23:06 | Marie Bernadeta |  Sny o Nebi





Snad jednou


Snad jednou v Nebi, v životě příštím,
tam na věčnosti, setkám se s duší toho,
co na něj stále myslím,
jak hvězdy v jeho očích hrály
a jak se na mne smály
a duše tato je pro mne hvězdou,
sluncem i radostí v jednom.






A jednou my, docela obyčejní lidé
tak jako hvězdy vzplaneme,
budeme někomu hvězdou,
která ve tmě svítí
a budou mnozí chtíti
ve světle našem kráčet
tam do věčnosti,
kde na nebi není ani mráček,
jen v radosti a štěstí z prostých věcí
budeme žít a usmívat se jako hvězdy
a svítit lidem zdejším na obloze.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kassandra Dalloway Kassandra Dalloway | 28. prosince 2017 v 11:50 | Reagovat

Hezky a osobitě napsané

2 Chimera Chimera | 28. prosince 2017 v 19:48 | Reagovat

Krásne :-)

3 Tánička Tánička | E-mail | Web | 2. ledna 2018 v 13:41 | Reagovat

mám strašně ráda tyhle tvoje básně :-)  :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama