Smrt na konci cesty

10. února 2017 v 13:37 | Marie Bernadeta |  Amen



Smrt na konci cesty


Život je cesta pouhá,
co končí jednou, ouha.

Čas odměřuje každou chvíli,
den po dni stále míjí.

Den narození zapsán v rodném listě
a den smrti v úmrtním zas jistě.

Na konec cesty svojí
každý musí dojít.

Na cestě plné zkoušek
se můžem všemi směry pouštět.

Však dojít k cíli pravému
se nepodaří každému.

Je uměním se naučit
vše přijímat i odevzdat
a z nezdarů se poučit,
nic víc v tom nikdy nehledat.

Vždyť moudrost v prostých věcech skrytá
nás po zkoušce vždy vítá
a kdo se nepoučil z ničeho,
ten nehledal nic skrytého.

Vždyť duše není z hmoty
a ten kdo tohle nepochopí,
zout si musí boty
když smrt do dlaní uchopí.

A ve stříbrném jezeře
zůstat musí v nevěře,
dokud neprozře
skrz tmu, co všechno obestře,
když v srdci oheň lásky zhas
a prázdno zůstalo jen v nás,
však pominul už čas
zkoušek životních,
když pravdu nehledáme v nich.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ortie Ortie | Web | 10. února 2017 v 14:06 | Reagovat

Moc hezká básnička :-)

2 Eliss Eliss | Web | 10. února 2017 v 14:59 | Reagovat

Krásně napsáno 8-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama