Iluze pomluv

5. února 2017 v 21:54 | Marie Bernadeta |  Pravdy




Iluze pomluv


Když lidi o druhých si vykládají,
pár vnějších okolností dohromady dají,
aniž dotyčného v nitru znají,
vyslovují soudy, kterými však
pouze sami sebe usvědčují
a zlobou vlastních slov
sami sebe odsuzují
jako ty, co pomlouvají.

Je hříchem v tomto světě běžným
být kritikem a soudcem činů druhých,
aniž bychom jeho srdce pocítili,
píšem o něm po zdech
všechny domnělé ty činy,
z nichž dotyčný je vinný.

A sami sebe stavíme
vždycky nad druhé,
co však už vůbec nevíme,
že na pranýř i sebe
se slovy vyřčenými
s bližním stavíme.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Shō Shō | E-mail | Web | 6. února 2017 v 7:32 | Reagovat

Tahle báseň je dobrá. Ano, říkám pouze dobrá, neboť postrádá jakékoli interpunkční znaménka, což vytváří velmi mocný rušivý element.
Sám poemy skládám a tak vím, jak jsou tyto znaménka důležitá. Ne každý totiž pozná, kde by měl při čtení udělat pauzu apod. Spolu s tím to v básni ruší i tak, že se čte takřka jedním dechem a tím pádem mnoho z myšlenek, které chtěl básník říct zmizí.

2 pihovatá vopice pihovatá vopice | Web | 6. února 2017 v 11:31 | Reagovat

No je to pěkný a že se pomlouvá ostošest, o tom žádná. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama