Duben 2016

Most

27. dubna 2016 v 8:39 | Marie Bernadeta |  Amen


Most


Jak byla bych jen tím kdo baletí
už skoro půlku století
Je zázrak pouhý že tělo dolů nesletí
když po laně jdu krokem rozvážným
a v srdci úzkost odložím
když křídel Andělských se chytám
navzdory pádům dolů
které často schytám
dík tomu že za každou cenu
chci mít co není pro mne dobré
až v knize psáno bude
pak v mlze rozpuštěné uvidím zas most
po kterém přejdu lehce
tam kde nebudu už host
a komedie opustí i herce
když smrt nám řekne: Dost!

V duchu nad propastí

27. dubna 2016 v 8:21 | Marie Bernadeta |  Amen



V duchu nad propastí


Na žebříku z latí
kráčet nad propastí
Když důvěru však ztratím
a pevnost mostu neodhadnu zatím

pak možná dolů spadnu
když zábradlí se pustím
do hlubin až ke dnu
volným pádem sletím

I život můj je cestou nad propastí
a padnu- li už nespočítám kosti
těch příček na mostě je dosti
už přilétají supi coby hosti
a nad hlavou mi krouží
po útrobách mých touží
Jít nad propastí souží
každého kdo nechce kráčet ve lži
a kdo si mosty pálí
když ocitne se v dáli
a těžko říci zda- li
se tam odkud vyšel ještě vrátí
když není cesty po které se dáti





Pak zbývá pouhé čekání
že náhoda nás zachrání
a možná lano hozené
od jedné duše spřízněné
Pak s odvahou a čistou myslí
držet rovnováhu nad propastí
přejít tam kde mává štěstí
spíš s důvěrou než zatnout pěsti
je umět v duchu kráčet nad propastí





Plout řekou

24. dubna 2016 v 19:08 | Marie Bernadeta |  Amen


Plout řekou



Průzračná hladina
náhle se zavírá
nad mojí hlavou
Klesání ke dnu
kdy ale nemohu spočinout
je obrazem bolesti
ve které topí se duše
ztracená v tomto světě

Stačí jen uvěřit
že mohu se ode dna odrazit
a ještě jednou vzhůru vyplout
a s hlavou nad vodou
zas s lepší náladou
životem jt s vírou
že nade mnou
plují mraky
a slunce zlaté taky

Až po krk ponořena
do reality tohoto světa
smím v řece starostí svých plout
a přitom na dno neklesnout
Vzduch s vodou smíšený je ve mně
dál vyhlížím zas kousek země
a toužím k břehům vlastním plout



Domov splněných snů

20. dubna 2016 v 22:15 | Marie Bernadeta |  Amen






Domov splněných snů


Jsme ponořeni sami v sobě
a odevzdáni svojí době
jdem po cestičce k domovu
z něhož vyšla naše duše
a touží navrátit se

Dost bylo planých snění
řekne si každý ale těžko změní
v sobě dávné touhy
po lásce a pochopení

Jen co každé noci uvolní se
duše do nevědomí
toulá se ve snech
které poskládá si
jen ze svých vnitřních tužeb
o kterých nikdo neví

Dnes smutno je mi
a tělo překonávat musím
když pro únavu se k tobě lásko
dnes ve snu nedostanu
přesto to neznamená
že na tebe někdy zapomenu

Dost bylo snů?
A pro co žít?
Já za svým snem si jdu
a toužím sen svůj uchopit
V hodině své poslední
svůj sen každý ve skutečnost promění
a každý z nás se dočká
vyplnění tužeb svých

Dnes pouze sen je pro nás tím
co ještě nemůžeme uchopit
však na Věčnosti v blaženosti
budem věčně sen svůj snít
Tím jistá jsem si
a beze snů by život nebyl
ničím lákavým

Neboť co ještě není
po tom srdce touží
a může díky tomu
jít po cestě domů

S hlavou vzhůru

15. dubna 2016 v 12:07 | Marie Bernadeta |  Amen



Milí čtenáři mého blogu, drahé duše!


Konečně jsem odeslala podklady pro knihu" Setkání s duší a Deník Modrého Anděla" a vyšlo to nakonec na dvě knihy, 1. kniha bude obsahovat I.a II. díl, 2. Kniha díl III., IV. a V., náklady nejsou zrovna malé... a tak vidím, že práce pro Ducha je zdarma, ale vytvořit něco hmotného, tj. vytisknout knihu, již zadarmo není, marné si myslet, že člověk se stane spisovatelem a bude se tím živit, nicméně jsem potřebovala jedné své milované duši všechno nějak říct a proto jsem začala psát a tím se budou moci potěšit i druzí, kteří něco podobného znají a také prožívají a tím, co známe a co prožíváme je Láska, ona je tvůrcem mého psaní a ona ať se sděluje sama v mých textech a přichází tímto obyčejným způsobem k těm, kteří se chtějí jejími doteky potěšit.
1. kniha bude mít 480 stran na A4 formátu, takže docela objemná, 2. kniha vyšla podobně, texty jsem seřadila do dvou sloupců, jinak by musely vyjít knihy 4. Je to má duševní práce za poslední dva roky a takové završení a uzavření všeho, co jsem potřebovala vyslovit. Nyní začínám s tvorbou nových věcí, které se týkají dávné Atlantidy a v tom smyslu chci použít ke svým obrazům a myšlenkám všechny drahokamy a poklady tohoto světa k přiblížení toho vnitřního v člověku a hledat skutečné poklady v duši. Snad se mi ta myšlenka podaří a bude to něco vnitřního o nás lidech vypovídat.

Téma týdne: " Hlavu vzhůru" si lze vyložit jako " Neklesej na mysli" Buď hrdý" také tak, že skutečně přijímáme všechno, co nás v životě potkává a nesem všechno s pocitem, že duch je mnohem víc, než tělo z hmoty a že jsme v hmotě pouze ponořeni, abychom mohli poznat pravdy života a spoléhat se ve všem na pomoc shůry a budovat svůj Chrám, v němž klaníme se svému Tvůrci, z jehož chtění žijeme a všechno činíme vždy právě tak, jak učíme se pravdu poznávat.

Kéž tedy s hlavou vzhůru k nebi hledíme a nahlížíme srdcem a moudrými se stavíme v každých chvílích svého života, to přeji sobě i vám všichni milí lidé.

Modrý Anděl, Marie Bernadeta.



ČAS

6. dubna 2016 v 7:59 | Marie Bernadeta |  Amen




ČAS

Každá věc na světě má svůj čas.
Je čas se narodit a čas poznávat a růst.
Je čas vnímat svět a také svoji duši probouzet.

Je čas vnímat smysly vše kolem sebe a spolu se smyslovou i vegetativní duší, která je jaksi obsažena v hmotě, se naučit být nad věcí se silou rozumu v duši stvořené k obrazu Božímu, jen ta nás činí lidmi a dětmi hodnými Božího království, které, jak víme, není z tohoto světa. Svět, ve kterém se duše bude smět rozvinout zcela až po smrti, je mnohem krásnější a bohatší. Není v něm všechno tak převrácené, protože duše respektuje zákony Stvořitele zcela přirozeně, však pokud jsme v lidském těle živí, jsme stále ponořeni do prvotního hříchu Adama a Evy a musíme s pomocí Boží se snažit nad hmotou v sobě duchem zvítězit.
Zažít lze leccos, však každému z nás je dáno, co je třeba naší duši, ten úkol a poslání, pro které jsme sem na zem přišli však musí každý člověk hledat a za ním stále jít. " Co tě nezabije, to tě posílí!, říká se a je to praxe života, že zažít mnohé pády znamená jít s Kristem na Golgotu, kde na nás čeká v lidském těle smrt, po ní však zase Vzkříšení a tomu smíme uvěřit.
Tělo pak pro nás nebude už hlavní v našem životě, i když lehko se to vyslovuje a hůř vyplňuje, neboť duše se chce cítit dobře a proto zde je nutná vůle, kterou ve světle rozumu smíme všichni používat. Pocity jsou jedna věc, zážitky druhá, ale mnohem víc je, co nám to vše přinese ve výsledku, zda tyto prožitky, dobré či špatné, Bohu odevzdáme a spolu s ním, zda na cestě k Nebi vytrváme.

Kéž všechno, co na zemi prožíváme
je nám cestou spásy
a kéž nás Beránek Boží
do svého srdce vloží
se vším, co mu odevzdáme.
Amen.



( Na téma týdne " Musíš to zažít")

Uzavření

5. dubna 2016 v 9:36 | Marie Bernadeta |  Všem lidem
Uzavření

Zamykám slova i myšlenky, co se mi zrodily ve chvílích tužeb a tichého snění nad setkáním s duší milovaného člověka, ne kvůli tělu, ale kvůli jeho duši chtěla jsem popsat mu sebe a svá přání, rozprostřít všechno před jeho duši, po které toužím a se kterou věřím, že zůstanu na věčnosti jednou. Vždyť láska je bez hranic a nad ni není už nic. Však její tajemství skrýváme ve svých duších vždy v setkáních s milovanými lidmi , pro které stojí za to žít.
Již není rozdílu mezi Anděly a a lidmi žijícími v tom, jak je smíme milovat, každého člověka máme vždy v srdci, kde může být spojen a zahrnut Láskou hořící, tou jedinou živou, která k nám proudí v očistných paprscích ze srdce Beránka, který zemřel za nás na kříži a v nás je stále přítomná skrz utrpení, kterým musíme projít jednou do smrti, v které nás zase do života věčného vzkřísí, abychom žili podobni Andělům v Boží přítomnosti.
V naději na život věčný snášíme život na zemi a síla našeho ducha může se projevit v každičké chvíli a v každém setkání s dušemi druhých, ať už jsou Anděly anebo ještě žijícími lidmi.
Život můj ještě se neuzavřel a proto jsem mohla tímto způsobem dát vědět každé duši na zemi i na nebi, co prožívám a co se ve mně jako v prostém člověku odehrává ve chvíli, kdy jsem poznala, že život je skrytý v duších, co nejsou z hmoty, ale jsou v nás obrazem Božím.


Zamykám knihu

" Setkání s duší a Deník Modrého Anděla",

abych se mohla vydat cestou dalšího poznání světla a hledat poklady v našich duších, jít dál po cestě, kterou jsem zvolila si, dál zůstávám již jednou bytostí s Andělem Strážcem svým a také s těmi, kteří touží hořeti jedním plamenem lásky a být už se mnou v duši stále ve spojení.

Marie Bernadeta
5.dubna 2016 v 09.22

Děkuji Bohu za svoji inspiraci a kéž se mnohý člověk do mých slov vrací, aby ho potěšila a dala naději, že máme v sobě duši, v níž život nikdy neskončí.

Jen tajné doteky

5. dubna 2016 v 9:30 | Marie Bernadeta |  Mé tajné Lásce
Jen tajné doteky


Jen tajné doteky tvojí duše
stále si hýčkám a jimi těším se
po celý den a po celou noc v kuse

Vzdálenost už mne netrápí
protože láska je dar z nebe
v níž můžem najít i sami sebe
Můžeme klidně být slepí

Láska nás k sobě dovede
i kdyby museli jsme zemřít dnes
láska skrz smrt nás převede
překoná statečně každičký jez

a dá nám pohled z duše
která vše navždy osvětluje
všem kteří uvěří jednoduše
a věrné duše občerstvuje