Rána

13. října 2014 v 7:23 | Marie Bernadeta |  Milostná poezie



Rána


Rána jsou tmavá a lenivá
kdekoho hřeje peřina

z pod které nerad vylézá
Ještě si přivřu víčka

a myslím na tebe lásko má
Pak někdy ucítím tvůj dotek

a vím že jsi taky vzhůru
Ten kdo nás nezná

závěry z toho nedělá
ale kdyby to věděli

ti co tě znají
asi by na nás dělali tyty

Na koho myslíš hnedle zrána
když se probouzíš?

Na svoji ženu nebo na mne?
A kdo je láska tvoje?

Kdo vlastně tomu rozumí
co větší cenu má?

Zda letitá láska k ženě
která je vedle tebe?

Anebo láska tvoje z duše
která tě loni v náruči mé potkala?

Všechno jsi prožil se mnou ve snech
Když oči zavřeš jsi jen se mnou

Jsem tvoje touha láska a sen
Ta která nepřestává na tebe myslet

Vždyť tvoje jméno nosím na rtech
celičký boží den než se zas sluníčko moje

do náruče snů ke mně vrátíš
a já myslím jen na to až spolu budeme v objetí
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama