V duši

6. srpna 2014 v 14:14 | Marie Bernadeta |  Témata týdne


V duši

Sluníčko nesvítí když mraky ho zastíní
V duši je prázdno a splín když mraky nad hlavou
nám plují a Slunce zakrývají Je temno v duši mojí

Dnes jsem tě potkala zamávals mi i já tobě
Dál každý jdem si po svém ty v práci a já svým volnem
Někdo je dosud živý a někdo leží v hrobě

Nic nepodobá se těm představám v mé hlavě
Kde je ta země kouzelná je ve mně nebo v tobě?
Je v nás ve všech? A každý smí k ní tiše vzhlížet?

Víc úcty jeden k druhému i k jeho názorům mít
Však svoji pravdu sypu si zas z rukávu

Ta slova Strážných Andělů a já jsem plavčík
v koši strážním na lodi která tvoje vody brázdí...



To v duši naší je ta země kouzelná je ve mně a je i v tobě
je v každém člověku co žije tady na zemi a vede nás životy

To vnitřní v nás je obsaženo v malé světelné minci
jak v balónku co poletí zas jednou k nebi

jak bublina z mýdla ale spíš ještě jemnější
A jaké štěstí že nikdo nemůže duši rukama

z hmoty uchopit mnozí by chtěli duše mučit
a je škrtit a jim ubližovat Proto je Nebe

a proto je i země kde se prach v hodinách přesýpacích
stále v rukách Božích otáčí aby na duše nikdo jiný nedosáhl

kdo nežije v lásce ten nemá žádné právo na ni
Duše v nás je ta země kouzelná a já ji mohu vnímat

dík milosrdenství i když je v duši mojí temno
Zas věřím že to slunce vyjde z mraků až se vyprší...



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama