Skopičiny

23. července 2014 v 9:25 | Marie Bernadeta |  Setkání s duší



Skopičiny

Fotím si svoji tvář večer
a pak hned zrána

Do zpráv ti tvář svoji posílám
Jen tak pro legraci

Stejně vím že s tebou nehnu
Láska je totiž brána

co prochází skrze duši
každičký večer každou noc

i každého rána až do večera...

Já cítím v dotecích vlastního srdce
jak se ho tvoje ruce ve tvé duši

lehce dotýkají láska je lehký motýl
Na chvilku složí křídla do květu


A jak ho napadne hned zase vzlétne
jen polechtá okvětní lístky a frnkne...

Tak je to taky s tvojí duší
cítím tě na nožce i na rameni

Jsme spolu den celý a já se taky
tvářím rozpustile jak malá opička

co na laně se houpe a dělá skopičiny
Chtěla bych zahnat tě do kouta


A lásku svou ústy ti vyjádřiti
V polibku sladkém v ůsměvu

který v mé tváři dnes vyjádřil ti
to štěstí z probuzení na tomto světě


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama