Nad rozlitým kakaem...

18. července 2014 v 8:39 | Marie Bernadeta |  Znamení
Nad rozlitým kakaem...

S úsměvem nad rozlitým kakaem ať plyne tento den plný slunce !
Ať světlo Lásky v našich duších svítí neustále od rána do večera !
Ať maliny chutnají nám sladce jako milující ústa líbají bez přestání
každou tvář milovanou a v duchu Lásko nesem štěstí ze čtyřlístků !


Po celý den v srdci svém ve slově každém a v obou dlaních...
Já mám jenom jednu která vede od srdce přímo k tobě do duše
Ty přidej svoji má lásko sladká a ať už se nikdy nepustíme
Jsem žebřík mezi dvěma kutily tak po něm šplhej a světlo ve své ruce


To světlo které držíš prosím Lásko vezmi sebou Já jsem tvé příčky !
Tak šplhej svižně po žebříku máš dlouhé ruce i nohy ty to zvládneš...
Až budeš dost vysoko a dál beze mne nedosáhneš tak nech i druhé vyjít nahoru...
Pak chytni žebřík a se vším co ti nabízím a vytáhni mne k sobě výš ...


Abychom mohli zase býti spolu cestou do věčnosti jeden pro druhého i pro druhé...
Odemknem spolu Bránu do Nebe tím klíčem naše srdce je To srdce které bije
úderem jedním pouze v každém okamžiku jen a pouze pro Nebe
Kam toužíme se všichni dostat až jednou zavřem oči z hmoty..


Kam naše duše míří odtud z hloubi vlastní na Vrcholy
Kam drápeme se každý bez žebříku taženi lanem
a na tom laně stříbrném ať vyšplháme co nejvýše
A kdyby lano bylo málo tak se neboj Já jsem tvůj žebřík



A ty jsi moje lidská bytost kterou v duši nikdy neopustím !

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama