Modrý Anděl uvězněn ve vlastní kůži

21. července 2014 v 13:06 | Marie Bernadeta |  Deník Modrého Anděla


Modrý Anděl uvězněn ve vlastní kůži

Pod kůží ještě maso
co obaluje kosti

A pod tím vším jsou sliznice a orgány
vším moje krev prochází

a srdce bije stále
v rytmu živém

Duše však tohle všechno
oživuje zcela

Jinak je tělo pouhou hmotou
Jen kůží s masem


A kosti někdy leží
dlouho v hrobě

I svatí jsou rozebráni
a jejich kousky

lidé do zlata si zasazují
Snad aby měli kousek

světla z jejich duše
která se v hmotě pod kůží

v mase a kostech
zmotnila zde na zemi


Tělo je chrámem duše
Každý ho mívá

vyzdobené jinak
Někdo je hubený

a někdo zase tlustý
Někteří jsou tak akorát

A uvězněni pod kůží
snažíme se zevnitř

do světa vykřičet
svou duši

která po lásce touží
a která chce být svobodná

Uvězněni v těle
jsme však dobrovolně

Vždyť naše duše souhlasila
propojit se v těle

s hmotou země
abychom mohli prožívati

život v tomto světě
jako lidé

A člověk není pouhá duše
i tělo co je živé

Dokud obývá ho duše
a tělo zevnitř oživuje

To tělo lidské jsou jen šaty
které každý svléká

ve chvílích čisté upřímnosti
i v hodině smrti

Tak každý i sám sobě umírá
Když s upřímností ve svém srdci

uvažuje smýšlí čistě
a všechny svoje úmysly

vkládá do svých skutků
Ty potom mluví za nás

A kdo chce může žíti svobodně
i pod kůží svého těla

Když rozhodne se žíti čistě
ze své duše do které nechá

lásku shůry proudit
Tu která duši živou udržuje

A tak si můžeme být jisti
že tělo není vězením

Spíš šatem prostým z hmoty
a komu překáží

Ten může žíti z duše
a tělo nechat být...

Bez těla nepřišel by Ježíš na Zem
A tělo ženy to je chrámem

do kterého muž vždy touží vstoupit
a stát se jedním mocí Lásky

Která v tělech přichází
do duší které milují

Tak přicházejí Andělé
docela soukromě

a spojují se v těle
s duší svého chráněnce

Někdo to možná nepochopí
Že bez těla nebylo by lidí

Tak uvězněni pod kůží jsme obyčejní lidé
A když tělo opustíme Anděli se stanem...

A mnozí v duši mohou
Anděli býti klidně zaživa


Jsem taky obyčejnou ženou
Má duše v těle uvězněná

svobody se denně dožaduje
Tak jsem své nohy vyfotila

a poslala je tomu
kdo jen čeká v těle

a zatím v duchu
hraje si jen na Anděla



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Arielle Arielle | E-mail | Web | 21. července 2014 v 13:35 | Reagovat

Tak to je opravdu povedený :) je to tak, aneb když už člověk jednou je, tak má koukat, aby byl. :) a moc se mi líbí část:

"A tak si můžeme být jisti
že tělo není vězením

Spíš šatem prostým z hmoty
a komu překáží

Ten může žíti z duše
a tělo nechat být..."

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama