Můj Prvovýstup

11. června 2014 v 13:31 | Marie Bernadeta |  Dopisy Pánu Ježíši


Můj Prvovýstup

Pane Ježíši, Králi všech duší!

Pokračuji v psaní dopisu , abys věděl ,jak mi to lezení po skále dneska jde.




Potravou na půl dne je mi pouze něžný polibek v pět ráno, s tím si budu muset vystačit aspoň deset hodin. Zapila jsem to krátkou modlitbou k Andělu Strážci, cítím pevné lano v pase, chytám ho a přehazuji si konec lana do levé ruky.



Ze zásobníku u pasu vytahuji karabinu pěkně a pečlivě ji upevňuji a kladívkem v této chvíli je pouze moje srdce, vyndám si jej z místa v hrudi a hledám hřebík po kapsách, ach, málem bych zapomněla, otvírám Písmo :
Druhý list apoštola Pavla Thesaloničanům....( 1, 6-12, 2,1-12)
" Bude to přece projev Boží spravedlnosti, když odplatí vašim sužovatelům soužením a vám souženým spolu s námi ulehčením, až se Pán Ježíš znova ukáže a přijde z nebe se svými mocnými anděly v planoucím ohni, aby potrestal ty, kdo o Bohu nechtějí nic vědět i ty, kdo neuposlechli, když se kázalo evangelium našeho Pána Ježíše....."



Pár uzlíků nemůže vadit, promiň , asi dnes skoro nikam nevylezu, ty uzly jsem se ještě nestihla naučit , zasadila jsem rajčata do pytlů , pověsila prádlo a nějaké posbírala, v pračce se pere další , zalila některé muškáty a ještě je všude kolem tolik práce... těch uzlů stále přibývá a někdy se mi zdá, že už se z toho ani nedostanu.



Gordický uzel života mi na mém laně visí před očima, marně se snažím upevnit další karabinu a tak to jde stále dokola, pracuji, miluji, toužím , ztrácím zrak a padám , hřebík se mi ze stěny vytrhl a já tu visím jak hadrová panenka.


Zase volám na Anděla , ať mě přitáhne , on stále drží jeden konec lana k mojí duši, tak žádný strach, už se pevně chytám toho spoje oběma rukama. Anděli , můžeš , táhni a já se zvedám ze židle a běžím znovu do práce, které je doma všude kolem, nikdo mě za ní neplatí, to jenom Ty mne odměníš za práci, kterou dělám pro své bližní a taky i pro sebe , abychom byli živí a domov nespadl nám na hlavu. Tak Pane díky, šplhám za tebou...
Spustila se bouřka, ještě mám mokrá záda, jak jsem běžela do zahrady všechno schovat, to prádlo...

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama