Drahokamy duše

4. června 2014 v 23:26 | Marie Bernadeta |  Oči indiána


Drahokamy duše

Já poklady si v Nebi střádám
Už jich mám plnou truhlu
A každý kousek který mám
má vždycky jedinečnou cenu


Já vlatním jeden drahokam
je průsvitný jak diamant
ten vlatním v srdci svém
On ve mně silně pulsuje


A když se ztrácím ve světě
a moje skutky diamant můj
špiní tím co vykonávám bez lásky
Znovu ho brousí v rukách Pán


na dřevěném kříži vprostřed ran
To já mu hřeby do těch svatých
rukou zatloukám já svými hříchy
Mé srdce je dnes briliant


jen díky odpuštění skrze rány Krista
A srdce moje vykoupané v krvi Beránkově
Je znovu čisté a průzračné i výhled
se z něho zdá zas dobrý jako dřív


V mých útrobách a v dlaních často svírám
krom diamantu srdce i další drahokam
a tím je modrý ametyst v mých očích
Má duše jak už vím je smaragdová


A vprostřed dlaní žhavých já svírám
rudé kameny zvané brilianty


Na ústech žhavé zlato tavím
a pak když klesnu k nohám


najdu zase safírové zirkony
Na prstech sladké růženíny


a ve stehnech já vlastním
velké bílé perly zasazené do šperků

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama