Noční ticho

2. dubna 2014 v 23:31 | Marie Bernadeta |  Básně II.
( do deníku )
Noční ticho

Je noc a ticho se rozprostírá kolem nás. Je tma a hvězdy září na obloze. V postýlkách spinká moje rodina. Já ale nespím, sotva jsem přijela z práce. Není s kým mluvit. Jen pes na mě štěkal. Tomu nebylo líno mě pozdravit radostným psím hlasem. Je přece hlídací, tak dá rozum, že se probudil, když vešla jsem do domu. Je ticho, už jsem doma. A v tichu noci zase zkouším tiše mluvit neslyšnými slovy. Mám nebo nemám už zase snít? Kolikrát ještě něco vyslovím? Za chvíli tenhle den skončí. Byl všední, takový pracovní. Něco jsem zvládla a něco pokazila, teď už to nespravím, co se dá dělat. Přelomila jsem dceřin velký klíč od dveří, nechtíc, jak jsem spěchala, plné ruce u dveří, a tak mi upadl na zem a přelomil se. Ach jo, jsem nešika, nedá se tady vůbec sehnat taková velikost klíče od branky u vrat. Je to takový klíč jak do hradu. Můj dům. Můj hrad A já jsem tady hradní paní Tak sama sobě ve svém domě dobrou noc si popřeju a vám co to čtete taky
Dobrou noc!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama