V kapičce slzy

27. března 2014 v 21:42 | Marie Bernadeta |  Básně II.

V kapičce slzy
V kapičce slzy končí se den
Zas pláče ve mně duše
neumím vysvětlit jí proč
není tu se mnou ten
koho chtěla mít

Ty moje vlastní duše
bláhová a naivní
Má vlastní duše
plačící už neplač

Smutek se zase vstřebá
a až nás spánek posilní,
bude v nás síla nová
být živý
ve chvíli přítomné.

Ta bolest!
Ach proč je tady
ve mně?

Bůh ví, že i ten
smutek má svůj význam,
tak se mu nebráním
a přijímám ho v sobě.

Všechno se stejně
odrazí ve všem.
Můj Anděl ke mně
přichází.
Má v ruce kapesník
a říká tiše:

Otři si oči Studánko moje!
Jsi moje Zrcadlo!
Jenom si poplač, děvče moje,
vždyť bude zase líp.

A nezapomeň,
že jsem s tebou
a nikdy tě neopustím.
Jsem blízko u tebe

Dík Anděli.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama