Únor 2014

Mate

28. února 2014 v 20:18 | Marie Bernadeta |  Věta
??????????????????????????????????????????????????????????????????????,,,,,,,,,

Chvilička pro tebe

28. února 2014 v 14:07 | Marie Bernadeta |  Dopisy
??????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????

Matovi

28. února 2014 v 3:30 | Marie Bernadeta |  Dopisy
??????????????????????????????????????????????????????????

odpoledme

27. února 2014 v 13:29 | Marie Bernadeta |  Dopisy
?????????????????????????

Píšu ti dál

27. února 2014 v 5:40 | Marie Bernadeta |  Dopisy
?????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????

Pro Dušína

27. února 2014 v 4:40 | Marie Bernadeta |  Dopisy
?????????????????????????????

Dopis

26. února 2014 v 19:48 | Marie Bernadeta |  Dopisy
??????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????

26. února 2014 v 12:53 Dopis Dušínovi

26. února 2014 v 12:53 | Marie Bernadeta |  Dopisy
Bernadeat

Dušínovi 17.7.2013

26. února 2014 v 12:19 | Marie Bernadeta |  Básně
Spřízněnost duší
17.7.2013


V představách láska je bez hranic
a létá v podobě létavic
nad hranicí Země blíž k Nebi,
k Nebi blíž
je láska čistá bez hranic.

Dál na Plachetnici lásky vznáším se
jak albatros, či racek bílý.
Vem v duchu dlaně mé a popiš je až po okraj
mou rozjitřenou touhou.

Vem dlaně mé a srdce moje,
vše leží na vahách
tak blízko Tvojí oje,
můj malý a Tvůj je velký Vůz.

Ve hvězdách pluje láska moje
a tvoje se topí ve vlnách,
pod plachetnicí touhy mé
nějak si pluje neviděna k Tobě blíž.
Jsem citem svým jak loďka
proudem unesena

Do vodopádu touhy padám zprudka
a srdce zblázněné
Ti říci musí:

Je kormidlo snad v rukách nepřítele,
co v cizích vodách brázdí?
Či blízkost tato mávnutím
proutku navždy zmizí?

Ach, duši blízkou na cestě jsem uviděla,
ve vodě beznaděje tonu
a ruce své tak zbídačené
pozvedám k Tvému břehu.





Pozdrav

26. února 2014 v 6:02 | Marie Bernadeta |  Dopisy
?????????????????????????????????????????????????????????

O duši

25. února 2014 v 16:57 | Marie Bernadeta |  Básně

O duši
Jsem jako řeka, která nejdřív jen jako pramen
z horských bystřin stéká, ale teď už se stává větší
s dvanácti přítoky a sílí.
Mé vody se už rozlévají v Povodí
a touží po přítoku největším,
Tvůj Pramen je jak vřídlo horký
a jako Slunce zářivý.
Že zcela promění vše, co protéká mým korytem.
Mé vody se už zlatě lesknou, když voda z přítoku
se valí. Jsem proměněna Tebou
a dál se řítím korytem vstříc Moři nakonec .
Všechny Vás v srdci svém nesu,
v přítocích stále se potůčky do mě vylévají.
Jsem řeka a Bůh je Moře a všechny lásky jsou ve mně,
společně jednou vejdeme do nádherné země,
kde se mé vody vlijí do Moře Lásky,
kde všichni budem navždy jedno.




Dobrou noc

25. února 2014 v 16:54 | Marie Bernadeta |  Básně

Dobrou noc




Kouzlo noci už se sklání
nad víčky ospalými
víc tě chci mít
chci ti být blíž

Má lásko natáhni dlaň
ať už se dotýkáme
ach lásko hlaď mne
ať už nepláču steskem

Chci k tobě
Chci k tobě
Zanes mě anděli k té milované
hlavě ať se k ní hezky
přitulím

Hladím ti v duchu tvář a
něžně tě líbám
Lásko má vysněná zítra Tě
chci líbat a držet tvé dlaně.
A do očí se ti dlouze dívat.

Dobrou noc všem miláčkům
mým.
Líbám tě, hladím a objímám. Dobrou.











Mé lásce

25. února 2014 v 16:50 | Marie Bernadeta |  Básně







Mé Lásce


Jsi vinnen zmatkem v mojí duši,
proč na tebe pořád myslím,
od první chvíle, co jsem tě
potkala, zahořel plamen v mém srdci,
já nevím, kdo ho rozžál,
ale dosud plane
a myslím, že nikdy nepřestane,
jsi má Láska,
jsi můj život,
jsi mé všechno,
jsi mé Slunce
a nemohu bez tebe žít.
Má Lásko. Ptáš se mě stále,
zda sis to zasloužil.
Já nevím.
Jen cítím,že vyrvat tě
ze srdce nemohu,
tak jest.
Je to všechno Pravda.
Miluji tě a chci tě.

Na tobě ale záleží,
co bude.
Já čekám na tvůj rozsudek.
Má lásko.
Buď ke mně, prosím, shovívavý,
protože možná jako hra
tě to baví.
Ty jsi v mém snu ten Pravý,
jsem- li já něčím ve snu tvém,
to nevím.
A tak tě prosím, už mě nenapínej
a řekni, že v duši zaslechls už
cosi,
že také v tobě hoří plamen,
co v očích ti už svítil.
A jestli v tobě nevzplál
tentýž cit,
pak přetrhni mi nit
mého snu
a snad to překousnu
a naděje své složím plané.

Tvoje Bernadeta Marie